pf2011


10.-12.7.2009 - Kachle 2009...
...kecání jen tak

**********
dědáčky po felčarech tímto nevozím

maąinka na parkoviąti (2.4.2009)

kouk za plotem při novoroční procházce...
tak jsme nenastartovali...
**
2009
************

27.12.2008 Maruąka na sněhu - veterán jen za volantem (a traktor, ale pěkný,-)
********
Lipník
zima, sychravo nevlídno - přesto se sjela spousta pěkných autíček i motorek, je na co koukat - ľe by za mnou Matylda??



a zpátky domů, na Helfątýn aľ příątě

odpovědné povídání a hodně krásných fotek jsem časem naąla na http://www.ceskyveteran.cz/srazy/081012_Helfstyn.php
*************

setkávání - směs


*************
16.7.2008 na návątěvě

*********

12.7.2008 - Kachle 2008

**********
28.6.2008 - svatba milých lidiček. Cestou tam jsme prozkoumali tatřičky, v místě ątoly po těľbě, cestou zpátky potkali pár zajímavých autíček

Bobuąka kvalitně rozątěkala obec, takľe jsme ostudu přece jen udělali. ©»astné společné kilometry, nekonečnou vzájemnou trpělivost přeji:)
*****************

12.5.2008
Konecne mi roste navigator a spolujezdec,-)

10.5.2008
Drahotuse
26.4.2008
Den otevrených dverí v TMB
5.4.2008
setkani blizkeho druhu:)
15.3.2008
jsme poprve od prosince rozjeli embo. Vinou me choroby ostudne stalo od posleni vyjizdky v listopadu. Chytlo pekne na druhe skrtnuti, objelo si kus Hostynek, vyuzilo hezkeho dne.
Spokojenost:)

unor 2008
O veteranech trochu jinak...
Někdo má plnou stodolu veteranskych skvostu, nekdo proto, ze se mu libi, nekdo jako investici do budoucna a jiný je proste pouziva k zivotu, k preziti v drsnem prostredi. Bez patosu a bez narikani. Jak nemam pro slovo daleko, ted problem s odpovedi docela mam. Nesnasim lacinosti.
Treba se potkame i pristi leto...
dopis1 dopis2

maly moravsky..? ... koliduje s jinou akci..
PF 2008 :)

********
takova mala radost
ameriky na Dusicky
Baska
Beskydska rallye
Kachle 2007
letos prvni auta - Velka Polom 2007
Kralicky Sneznik
** pf 2007 **
***********

Kachle 2006 .. jak jsem se zase zamilovala...
Lesany 2006 - kdo chtel, uz si avi - odjezdy - stahl, uklizeno..
*************
vzkaz ....konec nekolika hezkych snu...
*************
znaková sada: Windows-1250">
*****************

Veteráni

Prvního veterána nebo spíš bastla jsem potkala v útlém věku studentském na brigádě v Praze - hoši dali do staré aerovky nějaký nový motor, už jsem zapomněla z čeho. Žádné auto nám nestačilo a budili jsme zaslouženou pozornost. Stará karoserie to vydržela. Hoch jinak nezaujal, auto mne oslovilo pro všechny roky příští. Nikdy jsem žádného veterána neměla - až teď se stávají pomalu veterány vozy mého mládí - pěkně stárneme spolu - jim to trochu víc sluší.

Baba za volantem
Čerstvý řidičák, trochu štěrku na cestě v zatáčce - no, barák vidí, že jede ženská a neuhne! Bylo nádherně nebesky modré... S širokýma mřížkama... prý typ 64... škoda krásné Škody 1000 MB

prostě nová kastla  původní široká mřížka


Poučení: jakmile napadne první sníh, vyrazit klouzat se na letiště, abysme věděli, co to udělá, když zem uhne pod koly...
******
Pak mi dlouho nikdo auto nepůjčil. Vyjímkou byl na stopu řidič náklaďáku s vlekem, který, když jsem se "nenápadně" zmínila o řidičáku, mi svůj náklad v pohodě na kousek svěřil. (Jsem na tu jízdu dodnes hrdá)
******
Kamarád si udělal řidičák, ťukl taťkovo auto, koupil starou tisícovku na učení. Prý zkus to. Co blbneš, po čtvrt století už se netrefím na cestu! No, trefila. Dost dlouho jsem vymýšlela trasy s odbočováním pouze doprava. Děti mne učily tankovat a vůbec spoustu zajímavých činností. Už vím, že roztlačované auto musí mít otočený klíček, aby startovalo! Modré embéčko se mimo jiné zůčastnilo akce století - sjíždění Lukovečského potoka, v kterém normálně tečou asi dva kýble vody.

2  1

Následovalo zdařilé šití a lepení půlmetrových děr v obou člunech. Ekologická likvidace nespalitelného odpadu do potoka nebo do lesa je v našich krajích stále oblíbená.

Oranžovožluté embéčko vzniklo přestavbou modrého po nevyléčitelné korozi. Mělo kulu, jelo potichu a papkalo 5,5. Nejdál tuším na Šumavě. Otvíralo Moravici. Největší porucha - při hledání tábora na Bečvě jsem na hrbaté cestě urvala šroubky řízení, nevěděla jsem to, vůle byla už předtím značná. Tábor jsem o půlnoci našla, když to vyjeli chlapi, proč bych nevyjela já, že, na blátě kola ujela a urvané řízení nestíhalo, zadní kola nad srázem - zůstalo se strašným řevem viset na břichu a já se bála v kolébce pohnout. Ještě že hlídka nespala. Když ohledali rovnováhu vozu, jali se rozjařeně křepčit okolo jak indiáni kolem mučednického kůlu. Tolik veselí jsem dlouho neviděla. Vyndaly se buchty a kytara a teď už to může spánembohem spadnout... Potupně vytaženo na laně, zpátky jsem veleopatrně dřela bokem o křoviska a dvacítkou jela podél příkop domů - dojela, jenom stopaře jsem tentokrát nebrala. Pak jsem byla kamarády donucena vlézt pod auto a podívat se, s čím jsem to jela a že vlastně řídil někdo tam nahoře... Pro pár šroubků...
Vypadalo čím dál víc jak rezavá popelnice, ale fungovalo perfektně. V dvacetistupňových mrazech roztahovalo sousedy s drahými značkami. Možná proto ho kdosi zprivatizoval.
******

rezervováno pro nejhezčího člena rodiny

Červenohnědé bylo nejdražší. Pochválila jsem ho dědovi na parkovišti - no domluvili jsme se. Papkalo podstatně víc a v zimě se mu moc nechtělo startovat. Nicméně odstěhovalo všecky výstavy, vyjelo krkonošské boudy i popovodňové Bruntálsko a sloužilo celkem spolehlivě.
Hned na začátku jsem se rozhodla, že veškerou mocí zabráním hnilobě spodku. Na rampě u kamaráda odřít co šlo, natřít odrezovačem, natřít nějakým asfaltem. Při posledním tahu štětkou stříkanec do očí. Z nejhoršího otřít, ale ředidlem jsem se do očí přece jenom bála. S čerstvě natřeným autem se zalepenýma očima na úrazovku, kličkovat po nemocnici a najít oční - jé, tam měli ze mne kino! Prý druhá za to dá nekřesťasnké prachy v kosmetice a já to chci umýt! Mohla jsem vypadat jak indián na válečné stezce - nevím...
Později ekologické svědomí trpělo při častém doplňování oleje. Embaso dostalo fungl nový motor, utrpělo celkovou generálku včetně vyvaření bolavých míst, už jenom lak na krásného veterána - a bylo sejmuto mazdou. Zezadu! Kačenko, drž se - a pak jsem se probrala až v příkopu. Hodiny následující po nárazu oťukaly zbytek ze všech stran.. Dvě baby sedí ve zrušeném embasu ve všudepřítomných meruňkách... Vlastnoručně trhané, krásně sametové, jela jsem celou cestu velice opatrně, abych je moc nepomačkala! A ještě nám na ně praskl kanystr s benzínem... Každé z našich embéček vždycky dojelo domů po svých. Někdy s problémy, ale po svých. Teď se vezlo na tahači - šoféra jsem ještě zdrbala, aby se k veteránu choval slušně. Dost nechápal, proč se má chovat slušně k hromadě šrotu, ale neměl odvahu šokované staré paní odporovat. Autíčko má teď nové pozadí a podlahy, pozinkovaný kabátek a čeká na teplotu vhodnou ke zrání barvy. Kdybych měla ty prachy, co mi uspěchaný "řidič" mazdy sliboval, mohlo už dávno jezdit....
******
.. brousíme, kytujeme, brousíme... "no tak s tím pohněte, už se chci vozit ve svém kufru!! Dovnitř nesmím, já vím, nezdržím se a kecám do řízení... A nejradši sedím řidiči na klíně:))) HAF!!"

Červenec 2002 - máme STK. Moje žebra také nějak srostla a můžeme se učit znovu jezdit:) pokračování...

*****
Největší strach? Půjčená stařičká ale skvělá oktávka si při vydatném dešti lokla z kaluže, prskla a zhasla docela. Uprostřed ulice v hluboké noci neosvětlená překážka. Nepršelo - lilo, lilo a lilo. Nikdy jsem tak toužebně (a marně) nevyhlížela cajty. Obsluha v hospodě znechuceně rozměnila zmoklé slepici na automat. Když jsem viděla kamaráda vystupovat z trolejbusu, pookřála jsem a dva kolemjdoucí hochy oslovila vy vypadáte jako první použitelní chlapi! Než se stihli vyděsit, vysvětlila jsem, že potřebuju odtlačit oktávku z cesty. Do rána jsem trnula strachem, že veteránu někdo ublíží. Ráno další kamarád přijel se spoustou suchých hader a ......
******
Největší vlastnoruční oprava? Někde v kopcích před Šumperkem praskl klíňák. Kamarádku v autě, rezervní řemen jsem měla, ale jak? Hrubou silou jsem trochu větší natáhla a dojela do nejbližší opravny. Tam ochotný pán povolil kolečko a nasadil nový řemen bez nejmenší námahy.... Rána kladivem - 1 dolar, vědět kam - 99 dolarů!!
******
........
Zajímavé odkazy posbírané ze stránek virtuálních i skutečných sběratelů a zachránců starých skvostů


nektere akce... srazy veteranů a lidiček podobně ujetých mají něco do sebe...